Bilancování začíná správně nastaveným záměrem

Bilancování začíná správně nastaveným záměrem

S blížícím se koncem roku většina z nás přemýšlí, co nám uplynulých dvanáct měsíců přineslo, kam jsme se v životě posunuli a zda jsme se dostali tam, kde jsme chtěli být. Už z toho je zřejmé, že bilancování velmi úzce souvisí právě s našimi záměry a jejich ne/naplněním. Náš článek tak může být inspirací nejen pro ty, kteří hodnotí rok právě končící, ale i pro ty, kteří si chystají plány a předsevzetí pro rok 2020.

Bilance je doslova celkový přehled o výsledku nějaké činnosti. Jak podotýká kouč Vladimír Tuka, hodnocení výsledků je člověku zcela přirozené a není divu. Už od nepaměti totiž čerpáme ze zkušeností a zjištění předků i svých vlastních ve snaze vytvořit si co nejlepší představu o tom, co je pro nás do budoucna nezbytné – ať už pro přežití nebo pro dosažení našich dalších cílů. Dlouhé zimní večery jsou navíc pro podobné hodnocení jako stvořené, protože právě v období, kdy příroda odpočívá, měli lidé v minulosti více času se této činnosti věnovat. Ať už vás tedy k bilancování vede přírodní cyklus nebo datum v kalendáři, vaši pozornost i energii si tato činnost zaslouží, protože vás může v mnohém posunout.

Hvězdná budoucnost, nebo budoucnost ve hvězdách?

Zásadním bodem souvisejícím s bilancováním je už samotný záměr a naše často mylná představa o tom, s jakou přesností dokážeme předvídat budoucnost. Na základě přírodních cyklů i řady zkušeností jsme si totiž vytvořili iluzi, že budoucnost dokážeme odhadnout celkem dobře. Podle toho často formulujeme své záměry a podle jejich ne/plnění pak posuzujeme výsledky své činnosti. Jenže málo platné, budoucnost je nepředvídatelná a veškeré naše konání ovlivňuje řada více či méně významných faktorů, které při nejlepší vůli nedokážeme ovlivnit.

Život není matematika, ve které automaticky platí dané vzorce, a proto je dobré při bilancování nehodnotit jen míru ne/plnění záměru. „Za přínosné považuji zhodnocení celého období od vytvoření záměru, a to s přihlédnutím k důležitým okolnostem, které během té doby nastaly. I cíl splněný na 90 % je úspěch, pokud si jeho plněním zároveň tvoříme předpoklady pro náš další postup či rozvoj,“ vysvětluje kouč Vladimír Tuka. Zároveň říká, že právě z důvodu řady proměnných faktorů je pro bilancování optimální období spíše jeden měsíc než jeden rok.

Příliš dlouhý rok

Pro náš další vývoj je průběžné bilancování velmi důležité hlavně proto, že nám umožňuje držet záměry blíže realitě. Hodnocení toho, čeho jsme dosáhli a co dalšího potřebujeme získat nebo si osvojit, nás posouvá tím správným směrem mnohem více než tvrdohlavé lpění na původním záměru a cestě k jeho dosažení. „Jako příklad může posloužit péče o zahradu. Když je horko a sucho, automaticky doplňujeme vláhu, když je to třeba, a ne dle půl roku starého harmonogramu. Stejné by to mělo být i při péči o naplňování našich záměrů,“ vysvětluje Vladimír Tuka.

Velkým pomocníkem přitom může být náš mozek, a to už od samotné fáze nastavení záměru. Schopnost vědomě si vytvářet představu o budoucnosti a následně svou budoucnost tvořit je lidem vlastní a je zcela přirozená. Lidé totiž nejsou reaktivní a přetvářejí si své okolí tak, aby bylo v souladu s plněním jejich cílů a naplňováním jejich potřeb, jakkoliv je to často činnost velmi namáhavá.

Když SMART nestačí

Pro stanovení záměrů, stejně jako cílů se v nejen v pracovním, ale i v osobním životě těší oblibě takzvaný model SMART (Specifický, Měřitelný, Náročný, Realistický, Časově vymezený). Že je tato teorie Petera Druckera osvědčená, potvrzuje fakt, jak široce se dodnes využívá v praxi – i přesto, že vznikla už v 50. letech minulého století. Faktem ale také je, že SMART neřeší některé důležité aspekty. Jedním z nich je atraktivita cíle pro jeho vykonavatele. Ta je přitom klíčová pro motivaci, jež nám na cestě k cíli pomáhá překonávat překážky a těžkosti. „Obvyklý způsob nastavování cílů působí zejména na racionální, logickou mysl, při níž se zapojuje prefrontální kortex, jehož energetická náročnost je veliká. Navíc je škoda při stanovení cíle či záměru vynechat podvědomí, jehož síla je ohromná. Chcete-li ji využít, představte si kýžený cíl co nejkonkrétněji a nejatraktivněji,“ radí Vladimír Tuka.

Druhým důležitým bodem, který zůstává při stanovení SMART cílů opomíjen, je samotný smysl záměru nebo cíle. Právě ten je ale zásadní. Chcete-li jednoduchý příklad, pak výsledkem SMART stanoveného cíle je rozhodnutí vdát/oženit se. Jenže smyslem obvykle nebývá uzavřít sňatek, ale žít ve šťastném manželství a na to už SMART nestačí. Vždy tedy pamatujte na to, co se díky vašim záměrům má stát a co to pro váš život znamená.  Pokud budete mít jasnou představu, co vám má a může naplnění záměru přinést, kým se díky tomu můžete stát a budete-li vás tato představa lákat, pak neváhejte a vydejte se na cestu k jejímu naplnění – nejen 1. ledna, ale kdykoliv.

Podívejte se na další články na našem blogu

Další články
Jak si vybrat? Potřebuji poradit