Jak metoda vznikla?
Ještě v 90. letech Dr. David Rock zkoumal, co stojí za úspěšným koučováním a čím se odlišuje od méně úspěšného. První myšlenky ho vedly k poznání, že úspěšné je koučování, které podněcuje myšlení a nápady. Pustil se tedy do studia literatury a studií z oblasti neurovědy a do rozhovorů s renomovanými neurovědci. Zkoumal, jaké podmínky jsou nezbytné pro vznik nápadů (Aha momentů), jak náš mozek zpracovává informace a jaké to má dopady na koučování. Na základě shromážděných zjištění vytvořil specifickou metodologii, která poznatky neurovědy přímo aplikuje. Propojení neurovědy a koučování představil světu poprvé David Rock v roce 2006. Tuto unikátní metodu rozšířil do více než 30 zemí světa včetně České republiky. NeuroLeadership s.r.o. je jediným vlastníkem licence na výuku Brain-Based Coachingu v ČR a SR.
„Co mně přijde zásadní na rozdíl od jiných metod koučování, které znám – je, že pomocí vědy nám koučům umožňuje pochopit, nejen co, ale zejména proč máme v koučování dělat. Neomezuje se na klasické ‚takto postupuj, to dělej a budeš úspěšný‘. V Brain-Based Coachingu je za jakoukoliv dovedností, postupem, strukturou, modelem jasně vysvětleno, proč a jaký smysl má. Přičemž vysvětlení a zdůvodnění je podloženo poznatky neurovědy o lidském mozku. Sám potřebuji napřed porozumět, proč mám konkrétní činnost dělat, proto mi tento přístup vyhovuje. Neurověda je v tomto ohledu obzvlášť důležitá pro racionální manažery.“ Shrnuje Dr. Vladimír Tuka, žák Davida Rocka a jediný český Master Certified Coach u Mezinárodní federace koučů (ICF).
„Brain-Based Coaching napomáhá k trvalým pozitivním změnám zvyšováním kvality myšlení.„
Na jakém stojí principu?
Brain-Based Coaching nám odpovídá na otázku, proč selháváme v jednání s lidmi. Hlavní příčinou nezdarů je náš mozek a 2 světy, které existují: subjektivní a objektivní. Ten první je jen v našich hlavách, je spojen s naším životem. Tento náš svět je jen jakousi mapou světa objektivního. Začíná dnem, kdy se narodíme a končí dnem, kdy z tohoto světa odejdeme. Důležitý je v Brain-Based Coachingu předpoklad, že tento svět je jedinečný pro každého z nás. Pokaždé když s někým jednáme, se naše světy střetávají. Proto pokud mají názory druhých jakkoliv ovlivňovat naše chování a jednání, potřebujeme je zakomponovat do našeho světa. Druhý, objektivní, je tu bez ohledu na to, jestli tu jsme nebo ne. Říká se tomu neurodiverzita.
Mozek v (ne)bezpečí
Náš subjektivní svět v našem mozku je tu proto, aby zachoval naše bezpečí. Pětkrát za vteřinu skenuje mozek naše okolí a prostředí s hlavním cílem vyhledat případné hrozby, před nimiž nás má ochránit. Za hrozby přitom automaticky považuje také neznámé podněty a neplnění základních potřeb fyziologických i sociálních. Ty shnrul David Rock do modelu základních sociálních potřeb SCARF, o kterém si můžete přečíst více tady. Když víme, kdy se náš mozek cítí v bezpečí, a kdy mu naopak hrozí hrozba, naučíme se jednat s lidmi jen tak, abychom dosáhli efektivní a oboustranně prospěšné komunikaci.
Propojením neurodiverzity, základních sociálních potřeb a pravidel fungování našeho mozku vznikl Brain-Based Coaching, jehož techniky si můžete osvojit v našich kurzech Školy koučinku.
Porozumění světu druhých
Naslouchání, zaměřování pozornosti a dotazování jsou naprosto klíčové dovednosti pro Brain-Based Coaching. Sami si položte otázku, jak běžně nasloucháte – na půl ucha, jen to, co vás zajímá, někdy vlastně vůbec? Smyslem naslouchání v koučování je porozumět světu druhého. Má čtyři základní prvky: 1. Projevit skutečný zájem, 2. Bez hodnocení a soudů přijímat sdělení, 3. Hledat za slovy pravý význam sdělení a 4. Podívat se, jakými jinými způsoby druhý vyjadřuje to, co říká – např. emoce. To je jedna z prvních dovedností, které učíme v našich kurzech koučinku.
Důležité je také umění zaměřovat pozornost. Když si vezmeme příklad z firemního prostředí, kdy se baví leader se svým kolegou – jak by nad rozhovorem měl přemýšlet? „Jaký je vůbec smysl rozhovoru? Co potřebuje všechno udělat, aby jednání završil úspěchem? Co udělá on či kolega ihned po tom, co jednání skončí? Má se zaměřovat na detaily? Neustále vytahovat minulost?“. Nad tím je velmi důležité přemýšlet, aby leader nedostal svého kolegu do emočně vypjatých situací, kdy se začíná bránit, protože cítí, že jeho mozek je v ohrožení. A jsme zase u modelu základních sociálních potřeb SCARF.
Když víme, kam zaměřovat pozornost, musíme vědět jak. Dotazování je nástroj směřování pozornosti k naplnění účelu jednání s lidmi. Patří tam např. podněcovat nápady, směřovat k výsledku či neřešit neřešitelné.
Chcete si osvojit techniky Brain-Based Coachingu pro efektivní komunikaci?
Zarezervujte si nezávaznou konzultaci s Anetou Kristovou, naší absolventkou a seniorní konzultantkou.