Už jako kluk jsem pochopil, jak je důvěra a svoboda, po které mnozí toužíme, silně spojena s odpovědností. Obě – svoboda a odpovědnost – pak posilují naši schopnost rozhodovat se, důvěřovat si v klíčových životních situacích.
Malá vesnice Skalice. Příroda. Dobrodružství. Svoboda. Daleké hory. Zde jsem pod širým a nekonečným nebem nechával svou fantazii tvořit velké sny o tom, jak budu jednou moudrým blahodárcem a budu pomáhat lidem žít šťastné životy.
Bezstarostné chvíle byly přerušeny častým stěhováním. Mnohokrát jsem zažíval pocity osamění a nejistoty, které každá změna přinášela. Učil jsem se znovu a znovu adaptovat na nové podmínky. Ale vždy jsem byl v něčem pozadu. Vždy jsem musel něco dohánět. Naučil jsem se, že pokud chci něčeho dosáhnout, je třeba si to odpracovat.
Vytrvalý pocit nikdy se nevzdat a najít si své místo mně dovedl k novým zkušenostem. Poznal jsem sílu důvěry, kterou ve mě vložili rodiče, když mi v 15 letech dovolili jít studovat do Loun a začít daleko od domova naplňovat svůj muzikantský sen. Pochopil jsem, jak je důvěra a svoboda silně spojena s odpovědností, a obě posilují naši schopnost rozhodovat se, důvěřovat si v klíčových životních situacích. Možná právě tato svoboda mi dala sílu opustit svůj bláhový sen o kariéře skvělého muzikanta, pro kterou jsem neměl dostatek talentu, a rozhodnout se spíše pro pomoc lidem a proměnu světa. Rozhodl jsem se pro dráhu diplomata.