Inspirace z mezinárodního summitu: Změny ve firemním prostředí

Inspirace z mezinárodního summitu: Změny ve firemním prostředí

Pandemie nového koronaviru si žádá zásadní změny ve fungování organizací. Téma změny a jejího uvedení do každodenní firemní praxe tak bylo součástí 17. ročníku NeuroLeadership summitu s výstižným podtitulem Build a Better Normal. Z aktuálního průzkumu* NeuroLeadership Institutu vyplynulo, že úsilí vynaložené v oblasti organizačních změn vedlo ke splnění cíle jen z 30 %. Odborníci se tedy zaměřili na to, jak dosáhnout lepších výsledků. 

Proces zavádění kýžené změny ve firemním prostředí rozdělili specialisté z NeuroLeadership Institutu (NLI) do tří základních fází. První z nich je podle nich zaměřena na priority a firma by si během ní měla stanoví jak oblast, v níž je třeba změnu učinit, tak i důvody, proč je změna zapotřebí a k čemu má přispět.  Druhou fází je samotné utváření návyků formou opakování žádoucího chování či postupu. Ve třetí se pak ukáže, zda se podaří návyky automatizovat a zavézt do každodenní praxe. Na přijetí či odmítnutí změny má přitom velký podíl právě druhá fáze, které je zapotřebí věnovat mimořádnou pozornost.  Průzkum* prezentovaný na summitu Dr. Davidem Rockem totiž ukázal, že:

  • jen necelá polovina (47 %) zaměstnanců ví, co má dělat jinak;
  • 34 % považuje v souvislosti se změnou své leadery jako vzor;
  • pouhých 26 % se cítí být oceněno za snahu a úsilí vynaložené na osvojení změny.

Tři klíčové aspekty řízení změny

Chcete-li tedy zvýšit efektivitu procesu zavádění změn ve vaší firmě, nepodceňujte ve fázi osvojování návyků tyto tři aspekty:

  1. Umožněte lidem co nejdokonalejší představu o tom, co změna obnáší a jak bude proces její implementace probíhat.  
  2. Uveďte konkrétní případy situací, kterých se bude změna týkat a jak je ovlivní.
  3. Ve vymezeném časovém období se zaměřte pouze na osvojení jednoho nového návyku.

Efektivní proces učení

Zaměřte se na samotný proces učení.  Lepšího výsledku můžete dosáhnout, využijete-li při něm postupy respektující v mozku přirozeně probíhající procesy. Patří k nim tzv. Spacing Effect, známý v češtině také jako mezerové opakování nebo odstup efektu. Umožňuje lépe využívat kapacitu mozku a ukládat více informací do dlouhodobé paměti. Jeho princip velmi zjednodušeně řečeno spočívá v rozdělení velkých bloků do řady kratších modulů proložených přestávkami na odpočinek. Mozek tak může během učení lépe udržet pozornost a zároveň získává čas na zpracování nových informací. Praxi to znamená, že místo tříhodinového školení zaměřeného na implementaci organizační změny uspořádáte tři hodinová setkání, mezi nimiž dáte lidem dostatečný prostor na oddych. 

Na jakoukoliv vzdělávací akci je třeba vždy navázat. Z učení se snažte udělat průběžnou a dlouhodobou, nikoliv pouze nárazovou aktivitu. Nové informace stále připomínejte a dovednosti procvičujte.  Nezapomínejte ani na zpětnou vazbu. Ptejte se lidí, zda pro ně bylo přínosem nejen samotné setkání, ale i to, co se na něm naučili. Tyto dotazy jsou na místě nejen bezprostředně po školení, ale také s časovým odstupem. Klíčové je nakonec to, co z nových dovedností lidé skutečně uplatňují při své práci. 

Kompletní záznam příspěvků z prvního dne NeuroLeadership summitu najdete zde.

*Zdroj: Industry Research, NeuroLeadership Institute 2020

NeuroLeadership summit je mezinárodní konferencí, na níž se každoročně setkávají přední neurovědci, koučové i top manažeři. Sdílí zde své postřehy o praktickém využití poznatků moderní vědy o fungování mozku a jejich uplatnění v oblasti koučinku i leadershipu. Již 17. ročník proběhl v listopadu 2020. Vzhledem k aktuálním protiepidemickým opatřením měl formu virtuálních setkání. Během tří dnů se představilo více než 300 řečníků, jejichž vystoupení zhlédlo prostřednictvím live streamů přes 92 000 lidí.

Podívejte se na další články na našem blogu

Další články
Jak si vybrat? Potřebuji poradit