Jak být dobrým leaderem i ve zlých časech?

Jak být dobrým leaderem i ve zlých časech?

Všechno je jinak. Neexistuje snad jediná firma, kterou by vývoj posledních týdnů nezasáhl. Zatímco jedni čelí enormnímu zájmu zákazníků, jiní své služby rychle převádějí do bezkontaktní podoby a další zase v uzavřených provozech přemýšlejí, jak nečekanou ránu ustát. Tak či tak, jde o mimořádný nápor nejen na celé společnosti, ale v důsledku i na jednotlivce. Velkou zkoušku představuje také pro vedoucí pracovníky. Právě teď se totiž ukáže, jak kvalitními leadery ve skutečnosti jsou. O praktické tipy pro vedoucí týmů jsme požádali kouče Vladimíra Tuku, který v praxi uplatňuje osvědčené metody brain-based koučinku respektujícího poznatky moderní neurovědy.

Mozkem a přirozenými mechanismy a procesy, které v něm probíhají, pojďme začít. Pomohou nám totiž pochopit mnohé z toho, čeho jsme nyní svědky. Důležitými úkoly mozku jsou jak směřování k naplnění našich základních potřeb, ať už fyziologických nebo sociálních, tak ochrana před hrozbami.  Jako závažnější naše mysl přitom automaticky vyhodnocuje ty, které jsou pro ni nové a neznámé. A přesně tou je pro něj COVID-19 coby onemocnění ohrožující naše fyzické zdraví, ale zároveň i duševní pohodu. Celá situace má řadu silných sociálních dopadů, a tak dochází k ohrožení v podstatě všech základních potřeb, které David Rock shrnul do akronymu SCARF. Jednotlivá slova přitom v češtině znamenají status, jistotu, autonomii či svobodu volby, vztahovost a férovost.

K tomu zohledněme ještě fakt, že pro náš mozek automaticky nabývá na významu to, čemu věnujeme velkou pozornost. Jestliže tedy nyní neslyšíme a nemluvíme skoro o ničem jiném než o novém koronaviru, jsou často až panické reakce lidí vcelku pochopitelné.

Proč to všechno zmiňujeme v souvislosti s rolí leadera? Jednoduše proto, že právě na respektování základních sociálních potřeb by v podobných chvílích neměl zapomínat.

Jaké konkrétní kroky tedy podniknout, když už těžké časy nastaly – a není čas na dlouhodobé přípravy a změny?

Na hrozbu s chladnou hlavou

Začněte reálným zhodnocením situace – přitom se zaměřte nejen na hrozby, ale především na příležitosti. Přednost při samotném řešení samozřejmě musejí dostat krátkodobé hrozby, které si žádají okamžitou reakci. Pokud však už budete mít v hlavně srovnané i dlouhodobé příležitosti, k nimž můžete své úsilí směřovat, bude váš přístup i energie úplně jiná, než pokud se budete snažit vše „prostě nějak přečkat“. Cíle přitom definujte pozitivně, jedině tak totiž podporujete tvorbu nových neurospojení, díky nimž se mozek stane vaším spojencem a pomůže vám překonat i náročné okamžiky. Nejprve si vše důkladně promyslete sami a následně se věnujte tomu, jaké hrozby či příležitosti mohou spatřovat v dané situaci členové vašeho týmu. Zaprvé tak můžete celou svou mozaiku doplnit o zajímavé dílky, které by vás nenapadly. Zadruhé – a to je klíčové – pak tento postup většina členů týmu vezme za svůj a budou se na realizaci podílet s větším odhodláním a motivací. I to je dáno přirozenou vlastností mozku, a to již zmiňovanou potřebou autonomie a svobodné volby.

Jistota nad zlato

Důkladné zhodnocení situace a stanovení základního směru vytváří pro vás zároveň důležitou jistotu, kterou je třeba s týmem sdílet. Jistota je pro lidský mozek další klíčová potřeba, protože mu dává možnost předvídat, co se bude dít. Je pravda, že v současné době nikdo neví, co přesně bude a jak se situace vyvine. Ostatně věštění z křišťálové koule po vás nikdo nechce, a stejně tak po vás nikdo nechce sliby, které nebudete moci dodržet. Cennou jistotou pro vaše kolegy však může být i to, že jim budete dávat ověřené informace o tom, jaký je aktuální stav, co se nyní bude ve firmě dít, a že s nimi budete sdílet, co je pro nejbližší období důležité a jak se na tom mohou podílet. Není dobré situaci ani zlehčovat, ani přeceňovat. Nejvhodnější je dát najevo, že navzdory náročným časům je třeba se vrátit k původním záměrům firmy a snažit se jich držet, přičemž záměr je odpovědí na otázku CO. Společně pak můžete hledat odpověď na otázku JAK. K jistotě a celkově lepší atmosféře na pracovišti pomohou i konkrétní opatření. Pokud tedy nemá celá firma home office, informujte zaměstnance o tom, co všechno děláte pro jejich fyzické bezpečí. Může jít o častější a důkladnější dezinfekci společných prostor, změnu uspořádání pracoviště tak, aby od sebe jednotliví lidé měli větší rozestupy nebo třeba pomoc při zajištění ochranných pomůcek. Zorganizovat pro ně můžete třeba i nákupy, případně pomoc s hlídáním dětí.

Zaměřeno na naději

Ať se děje cokoliv, je jen na vás, na co zaměříte svou pozornost. Jak už víme – to, čemu věnujeme svou pozornost, má pro mozek největší váhu. Místo katastrofických scénářů se tedy soustřeďte na to, co můžete udělat a změnit. Zároveň také podpořte členy týmu v tom smyslu, že jejich pozornost a mysl zaměstnáte něčím přínosným a konkrétním. Správný leader je zodpovědný za to, že ostatní ví, co a proč mají dělat (což není synonymem pro dříve oblíbené „rozděl a panuj“). I kdybyste podnikali v oboru, kde nyní nemůžete své služby nabízet zákazníkům, soustřeďte se na dohánění restů nebo se snažte inovovat nabídku a možnosti tak, aby byla do budoucna ještě lákavější.

V obýváku s celým týmem

I přesto, že home office patří k velmi žádaným benefitům, není vždy takovou výhrou, jak se může zdát. Zvlášť pokud u vás ve firmě či týmu není obvyklou formou spolupráce, mohou být první dny velmi těžké jak pro leadera, tak pro ty, kteří se snaží práci odvádět na pro ně nezvyklém místě. Navíc ještě za okolností, kdy je celá rodina stále pohromadě a doma člověk jen těžko hledá klid. Změn tato situace přináší spoustu, zkuste si tedy zachovat některé základní návyky a jiné užitečné zkuste zavést. Patří k nim společný začátek dne. Moderní komunikační prostředky nabízejí řadu možností, jak se ráno s celým týmem setkat, byť jen virtuálně. Ideální je použití kamery, nejen telekonferencí. Jedním z faktorů je, že se kolegové budou muset upravit a nastartovat do pracovního procesu tak, jako obvykle. Druhým – a mnohem důležitějším – důvodem je, že se uvidíte, což podpoří pocit běžného rána v práci. Řekněte si, co kdo máte v plánu, na čem budete pracovat. Členové týmu, kteří spolu potřebují spolupracovat, by se měli domluvit, kdy a jakou formou se spojí, nebo jak bude spolupráce během dne probíhat. Leader by se měl zeptat, kdo a v jakém rozsahu bude potřebovat jeho pomoc, a měl by ostatní ujistit, že je tu pro ně, i když nesedí ve vedlejší místnosti.

Virtuální kávička

Možná už teď řídíte tým na dálku, ale i tak nezapomínejte na posílení vzájemných vztahů. Také pro ně je klíčové ranní virtuální setkání. To by se však nemělo skládat z prostého rozdělení úkolů. Nahrazuje totiž nejen pracovní poradu, ale i ranní setkání u kávy a drobné konverzace během dne na chodbě. Vytvořte v rámci denní rutiny prostor, kdy lidé budou moci nasdílet své dojmy z vývoje situace i z toho, co právě řeší. Nezpochybňujte je a nezlehčujte. Cílem není povídáním strávit celý den, ale už přibližně 30 vteřin věnovaných každému členovi výrazně posílí atmosféru v týmu a ukotví pocit sounáležitosti. COVID-19 nás staví do řady paradoxních situací a jedna z nich souvisí i se vztahovostí. Zatímco přirozenou reakcí lidí na hrozbu je shlukování se, před nebezpečím nového koronaviru nás chrání izolace. Pokud k ní přistoupíte s vědomím, že právě díky ní chráníte nejen svou rodinu, ale i kolegy, můžete si ve výsledku být blíže a oblíbené, leč často prázdné, heslo „spolu to zvládneme“ může najednou nabýt na významu.

Jak už to bývá, náročné situace odhalí jak skryté rezervy, tak i nedostatky. Mohou tak být cenným impulsem pro nastartování důležitých změn. Pokud chcete vylepšit fungování svého týmu a vést s nimi efektivní rozhovory, inspiraci můžete najít i v našem programu pro manažery Conversations.

Podívejte se na další články na našem blogu

Další články
Jak si vybrat? Potřebuji poradit