Vědomí a nevědomí a zpracovávání informací
Náš mozek je primárně zaměřen na efektivitu. Úkony vykonává s co nejmenším výdejem energie. Proto většinu informací zpracovává nevědomě, kdy spotřebovává minimum energie, a provádí mnoho operací najednou. Dle Kevina Ochsnera z Columbia University 70 – 90 % času v bdělém stavu trávíme a konáme v nevědomí. Přičemž až v 98 % případů následujeme a realizujeme nabídky ke konání vzešlé z našeho nevědomí. Nesrozumitelné? Tak jednoduše: jednáme automaticky. Bez přemýšlení.
Jak změnit zautomatizované chování?
Jestliže však chceme naše naučené a zautomatizované chování změnit, musíme zapojit naši vědomou mysl. To je komplexní a namáhavé. Představte si věčný boj některého z vašich podřízených s časem. Nejprve si musíme všimnout, že něco je potřeba změnit (uvědomit si) a následně přijít na to, jak to změnit (vědomě přemýšlet). Příkladem může být řešení nedochvilnosti některých lidí. Tedy v prvním kroku jde o uvědomění samotného člověka, že chodí pozdě. Uvědomění, jaké to má dopady na jeho život. Přemýšlet nad situacemi, ve kterých se to stává. Zamyšlení se nad tím, co by chtěl změnit. V druhém kroku si zkusí představit a vymyslet nějakou příjemnou akci, co se stane, když sklouzne do starého návyku (tedy boje s časem).
Nakonec musíme novému věnovat dostatek pozornosti, dostatečně dlouho a intenzivně. To představuje velikou spotřebu energie v podobě glukózy a kyslíku. Náš mozek se takovému „plýtvání“ brání. Tuto přirozenou tendenci mozku k úspornosti je nutné překonávat. Sami víte, že ne vždy se nám to daří. Zejména pokud chceme měnit hluboko zažité chování. A to už nemluvím o tom, s jakými potížemi se setkáváme, když jsme unaveni, ve stresu nebo pod vlivem negativních emocí. Snadno sklouzneme k původnímu jednání.
Není divu, že v takových situacích si ceníme někoho, o koho se můžeme opřít, kdo nás podpoří, kdo nám „dodá“ sílu a bude nás účinně „vést“. Kouč jako opora i průvodce je ideálním partnerem.
Co je koučink? Podívejte se infografiku.