Klíčem k růstu je rozvojová mysl. Jak ji podpořit?

Klíčem k růstu je rozvojová mysl. Jak ji podpořit?

Je pro vás chyba selháním, nebo impulsem ke zlepšení? Věříte, že je úspěch otázkou talentu, nebo považujete za důležitější úsilí? Cítíte se ohroženi úspěchem druhých, nebo se jím naopak rádi inspirujete? Jsou-li vám bližší první z nabízených možností, pak pravděpodobně tíhnete k takzvanému fixnímu nastavení mysli, které může být překážkou nejen při zvládání změn, ale také při dosahování cílů. Zkuste proto podpořit rozvojové nastavení mysli. Poradíme vám, jak na to.

Nastavení mysli, jak ho popisuje a zkoumá profesorka Stanfordské Univerzity Dr. Carol Dweck, souvisí se základním přesvědčením lidí o podstatě jejich osobních vlastností. Jsou-li podle vás změny a úspěchy v životě zásluhou vrozených schopností, talentu a intelektu, pak je vám bližší tzv. fixní nastavení mysli. Naopak, přistupujete-li k výzvám otevřeně, protože myslíte, že pílí a úsilím se dá naučit čemukoliv, vaše nastavení mysli je spíše rozvojové. Pokud si právě říkáte, proč je to tak důležité, pak vězte, že nastavení mysli významně ovlivňuje to, jak přistupujete k nezdarům a překážkám, a úzce souvisí i s motivací. Podívejme se, jak to funguje v praxi.

Komu není z hůry dáno, nemusí se bát…

Člověk tíhnoucí k rozvojovému nastavení mysli je hluboce přesvědčen, že jeho vlastnosti, dovednosti a schopnosti se mohou zlepšovat, a tak na nich stále pracuje. Jestliže neuspěje, vytrvá dál, protože nepochybuje o tom, že dosažení cíle je výsledkem vynaloženého úsilí. Udělá-li chybu, poučí se z ní. Nové výzvy přirozeně vítá a úspěchem druhých se inspiruje. Díky tomuto přístupu zvládá změny a překonává překážky výrazně snáze než s nastavením tzv. fixním. 

Je-li vám totiž toto druhé nastavení vlastní, pak žijete v dojmu, že klíčové vlastnosti jsou vám zkrátka dány, ať už jde o talent nebo intelekt. Neúspěch proto považujete za selhání, neboť vaše schopnosti zkrátka nestačily. Chyby vás frustrují a úspěch druhých ohrožuje, protože jasně ukazuje, že jsou lepší než vy. Pak je celkem pochopitelné, že vás od dosažení cíle snadno odradí první překážky a nezdary a že se budete v obavách ze selhání změnám a výzvám spíše vyhýbat. 

Všeho moc škodí

Rozdílnost obou přístupů jednoduše vystihují anglická slova PROVE, tedy dokázat, a IMPROVE, tedy zlepšovat se. Zatímco první případ je odrazem fixního nastavení a reflektuje, zda vaše schopnosti stačily na to, abyste něco dokázali – druhý evokuje proces rozvoje, který vás může k úspěchu dovést za nejrůznějších okolností. 

Nic samozřejmě není černobílé, a tak ani v případě nastavení mysli neplatí prosté buď, anebo. Navíc i vliv fixního nastavení mysli má v našem životě velký význam, a to například ve vytyčení mantinelů. Zatímco rozvojová mysl nám dává iluzi, že můžeme zvládnout vše, fixní nám připomíná, že naše časové i energetické možnosti mají svá omezení a že je třeba si zvolit priority, na které upneme svou pozornost. 

Rozvojová mysl krok za krokem

Každý z nás se však potřebuje vyvíjet a učit, aby mohl reagovat na stále nové podněty. Týká se to jak soukromého života, tak firemního prostředí, na které se zaměříme v konkrétních příkladech. Týmy musí řešit komplexní úkoly, vypořádat se s měnícím nastavením a potřebami zákazníků, stejně jako s činností konkurence. To vede ke změnám způsobu vedení lidí a důrazu na spolupráci, díky níž je možné zvládnout i složitá zadání. S rozvojovým nastavením mysli obstojíte v prostředí změn snáze a s větším úspěchem, a tak se určitě vyplatí osvojit si praktické tipy, jak ji v sobě pěstovat. 

Buďte příkladem

Klíčovou roli hrají leadeři. Jednak proto, že se lidé – byť podvědomě – do jisté míry učí pozorováním, ale i proto, že pokud leader nevěří ve svůj vlastní rozvoj, pak v něm jen těžko může podporovat ostatní. Jestliže je leader přesvědčený, že sám ví všechno nejlépe, automaticky směřuje členy týmu k tomu, aby si k němu chodili pro rady. Pokud však nepochybuje o tom, že jsou „jeho lidé“ schopni samostatně přemýšlet, neváhá jim dát prostor přicházet s nápady a vkládat do práce to nejlepší ze sebe samých. Upravit zažitý způsob chování i uvažování stojí čas a úsilí, a tak se v řadě firem o podpoře rozvojového nastavení i o řadě dalších změn hodně mluví, ale zdaleka ne vždy se pro ně něco udělá. Chybí-li leaderům potřebné komunikační a koučovací dovednosti, mohou si je osvojit pod vedením profesionálů, například v novém a na praxi zaměřeném programu Conversations.

Vytvořte psychologicky bezpečné prostředí

Hlavním úkolem mozku je zajistit bezpečí, a to nejen pokud jde o fyzické hrozby, ale také o ty, které ohrožují naplnění základních sociálních potřeb, o nichž se můžete dočíst v našem článku o modelu SCARF. Jestliže se vám respektem k základním potřebám i jedinečnosti každého člena týmu podaří vytvořit psychologicky bezpečné prostředí, lidé se nebudou obávat zeptat, vyjádřit pochybnost, požádat o pomoc nebo přiznat chybu. Pak mohou naplno projevit svou kreativitu, ale i spolupráci s ostatními a zároveň spíše uvěří ve své vlastní schopnosti a budou je ochotni dále rozvíjet. V ostatních, třeba zrovna úspěšnějších, členech týmu pak nemusí vidět hrozbu představující konkurenci, ale inspiraci. 

Upravte způsob nastavování cílů

Hodnocení formou splnil/nesplnil rozvojovou mysl bohužel nepodporuje, zvlášť u cílů daných kvantitou a nezohledňujících míru, do jaké mohl konkrétní člověk výsledek ovlivnit. V praxi často shodou šťastných okolností splní takto stanovený cíl člověk, který vyvinul jen minimální úsilí a pro svůj další rozvoj neudělal téměř nic. „Jsi dobrý,“shrne obvykle jeho hodnocení nadřízený a tím upevňuje jeho fixní nastavení mysli, neboť ho ujišťuje v tom, že jemu dané vlastnost a dovednosti stačí. Mějte ovšem na paměti, že dokonalost každého okamžiku je projevem minulosti, a je tedy zároveň třeba se podívat, co potřebujeme pro to, abychom se rozvíjeli dále. Právě to je klíčové pro budoucí úspěch. V rámci stanovení cílů i hodnocení by tak mělo být zohledněno nejen to, jak dobrý člověk je, ale i jaké úsilí do své práce investoval.

Zlepšete způsob hodnocení i komunikace

Fixní nastavení mysli řada leaderů nevědomky podporuje i při hodnotících pohovorech a pochvalách. Výrazně lepší než chválit vlastnosti jako třeba chytrost, je ocenit strategii, odhodlání, vytrvalost a proces jako celek.

Zároveň je při hodnocení vhodné vyhnout se srovnávání s ostatními. Zaměřte se raději na konkrétního člověka a na to, co umí, co si potřebuje osvojit, kde má prostor pro zlepšení a jak mu v něm můžete pomoci.

V běžné komunikaci je velmi užitečné nahradit tvrzení „všichni to vědí“ mnohem otevřenějším a přirozené potřeby respektujícím „všichni se učí“. Každý z nás má prostor pro zlepšení a každý z nás někdy v něčem neuspěl. Carol Dweck v takových situacích radí použít slovo JEŠTĚ a praxe jí dává za pravdu. Pokud si řeknete „S tímhle novým systémem to neumím“, budete mít tendenci se práci s ním vyhýbat, předávat ji kolegům nebo ji alespoň oddalovat. Oproti tomu věta „S tímhle novým systémem to JEŠTĚ neumím,“ stojí na počátku toho, že se s ním naučíte pracovat.

Učte se!

Žádný učený z nebe nespadl a týká se to i zcela základních komunikačních dovedností a návyků, které každý den přispívají k lepší atmosféře na pracovišti i ke zvýšení efektivity týmu. Leadeři by tak měli umět ostatní správně motivovat a zároveň jim pomoci vyrovnat se s neúspěchem či nenaplněným očekáváním, k nimž je lepší přistupovat jako k příležitosti pro rozvoj než jako k selhání. Učení se může stát zcela přirozenou součástí dne, například už jen tím, že vedoucí pracovníci budou ostatní podněcovat k tomu, aby se nebáli dělat věci jinak a každý den zvládli zase něco nového.

Leadeři, který si potřebují osvojit či dále rozvíjet komunikační i koučovací dovednosti, si mohou vybrat některý z řady prakticky zaměřených programů, které nabízí společnost NeuroLeadership. Garantem kvality je zakladatel společnosti a zároveň jediný tuzemský Master Certified Coach Dr. Vladimír Tuka. Programy naplňují náročné standardy Mezinárodní federace koučů (ICF). Velmi účinné jsou i díky využití metody Brain-Based Coaching v praxi uplatňující poznatky moderní neurovědy. To v kombinaci  se zkušenostmi certifikovaných koučů a trenérů vede k tomu, že jsou v rámci programů respektovány mozku přirozené mechanismy i základní potřeby tak, aby byl výsledek co možná nejlepší.

Podívejte se na další články na našem blogu

Další články
Jak si vybrat? Potřebuji poradit