Koučink a učení
Smyslem učení je vytvořit si trvalé návyky, nové přístupy, postupy ke zvládání situací, které nám život přináší. Učit se můžeme různě. Každému člověku vyhovuje jiný způsob vzdělávání se. I samotné téma, do kterého se snaží člověk proniknout, může vyžadovat jiný způsob učení.
Typickými příklady společného vzdělávání jsou školení, kdy lektor předává svým žákům vědomosti. Během tréninku naproti tomu získávají a zlepšují své dovednosti. Workshop už je interaktivnější forma vzdělávání, kdy studenti společnými silami nachází optimální řešení dané situace.
Kdo je kouč, mentor nebo poradce?
Osoby, které preferují menší skupiny či individuální přístup, by se měly spíše zaměřit na spolupráci s mentorem, poradcem nebo koučem. Ti se dokáží zcela zaměřit na individuální rozvoj svého žáka či klienta. Výběr vhodného typu vzdělávatele se často odvíjí nejen od oblasti, ve které se chce jednotlivec vzdělávat, od očekávaných cílů, ale také od povahové charakteristiky vzdělávajícího se. Příkladem může být právě spolupráce s koučem.
Kouč může být interní nebo externí. Jakou formu zvolit do firemního prostředí? Přečtěte si tady.
Každá z forem vzdělávání má své místo. Pro úspěšné je nejcennější a nejúčinnější učit se z vlastní moudrosti, nahromaděných zkušeností a znalostí. Znají hodně, umí hodně, jen se někdy zacyklí, padnou do léčky svých mozků, jsou pod takovým tlakem, že si sami nenajdou prostor a čas, aby se zamysleli nad svými situacemi a jejich řešeními. Bývají ve vleku svých obvyklých automatických jednání.
U těch nejvyšších, exekutivních manažerů navíc není s kým se poradit, popovídat si nebo si jen prostě probrat své myšlenky…
Jiní zase touží po dalším rozvoji, zdokonalování, vyšší efektivitě, produktivitě. Chtějí dosahovat více s menším úsilím. Chtějí vyvážit jednotlivé aspekty svého života, začít něco nového. znovu se zorientovat a určit si směr dalšího bytí…