Pamatujete si na seriál Návštěvníci? CML neboli centrální mozek lidstva stačilo vypodložit klínkem, a bylo po problému. Porucha byla odstraněna.
S naším mozkem to bohužel tak jednoduché není. Přesto máme spoustu možností, jak ho udržet v co nejlepší kondici i do vysokého věku. A byla by škoda jich nevyužít. Ten loňský, ne úplně vydařený rok si možná tak úplně pamatovat nechceme, ale ptát se za pár let na cestu domů taky určitě ne. Což je sice trochu drsný příklad, ale pokud vás vyburcuje z letargie, prospěl dobré věci. Ale nejde zdaleka jen o paměť. Ve hře je naše kreativita, ochota reagovat na změny, zpracovávání a vyhodnocování informací, schopnost učení se novým věcem, umění rozhodovat se či přizpůsobit se dané situaci nadání dokázat se na problém podívat z úplně jiného úhlu pohledu… Ano, náš mozek toho dokáže opravdu hodně, jen mu k tomu musíme dát příležitost a podmínky.
Pokud teď čekáte přednášku o vzniku či zániku miliard neuronů, efektivní činnosti synopsí, funkci retikulárního aktivačního systému či excitaci a inhibici nervových přenašečů, asi vás zklamu. Fyziologie mozku je sice nesmírně zajímavá věda, ale také trochu nezáživná. Až nudná, dalo by se říct. A nuda je jedním se zabijáků naší kreativity a myšlení obecně. Takže se na to pojďme podívat trochu jinak.
Čím si nejvíce škodíme?
Není to sice ani zdaleka přesné, ale mozek lze přirovnat ke svalu. Aby fungoval, musí se používat. Nečinnost mu nijak neprospívá. Stejně jako přetížení.
A pak jsou tu samozřejmě fyzické faktory, zejména špatný životní styl. Jak prokázala studie z roku 2019 provedená na univerzitě v Edinburghu na 9772 lidech ve věku od 44 do 79 let, stěžejní příčinou předčasného stárnutí mozku je kouření, dále pak vysoký krevní tlak, obezita a cukrovka. Důvodem je především poškození krevních cév a zhoršení zásobení centrální nervové soustavy krví. To asi nikoho až tak nepřekvapí. Mnohem zajímavější jsou ale zjištění, která se objevila hned v několika studiích v loňském roce. Většinou vznikaly z důvodů zkoumajících dopad karantény na chování a život lidí. A odhalily či spíše potvrdily skutečnost, že jeden z nejhorších vlivů na správné fungování našeho mozku má samota.
Příliš zhoubná samota
Ztráta sociálních vazeb má na nás mnohem horší vliv, než se donedávna připouštělo. S tím souhlasí i Vladimír Tuka, český průkopník Brain-Based Coachingu, metody využívající nejnovější poznatky neurovědců o fungování mozku. „Možná to mnohé překvapí, ale mozek opravdu samotu velmi špatně snáší! Člověk je zkrátka tvor společenský a sociální vazby patří k základním životním potřebám. Proto je tak důležité je pěstovat i v této nelehké době. Pravidelně si volejte či pište, sdílejte i ty nejběžnější věci,“ radí zkušený odborník. Negativní vliv samoty na naše fyzické i duševní zdraví je podle jeho názoru ještě mnohem širší. Desítky studií potvrzují, že funkční sociální vazby pozitivně ovlivňují například kvalitu imunitního systému nebo činnost endokrinní a kardiovaskulární soustavy. V souvislosti s duševní pohodou pak snižují napětí a zlepšují odolnost vůči stresu. Naopak osamělí jedinci mohou stres vnímat mnohem intenzivněji, proto pak snáze podléhají jeho negativním vlivům.
Jako malé děti
Neuroplasticita mozku, tedy jeho schopnost měnit se a vyvíjet, je nejsilnější v dětství a po 20. roku života začíná pomalu slábnout. Ale nemusí. Někdo je v osmdesáti ještě svěží jako rybička a druhý ve čtyřiceti jen bez zájmu pře- žívá a život ho vlastně vůbec netěší.
Schválně chvilku pozorujte malé dítě. Vše ho zajímá, za vším se otáčí, každou hračku bere do ruky i do pusy a podrobuje přímo vědecké analýze. Reaguje na každý vjem a informace do sebe nasává přímo kosmickou rychlostí. A přesně takoví bychom měli zůstat po celý život. Zvídaví a ochotní se stále učit, rozvíjet, žasnout nad novými informacemi. Nerezignovat a těšit se ze života.
„Neuroplasticita nám umožňuje zpracovávat nové podněty a na jejich základě upravovat naše jednání. K jejímu posílení přispívají právě nové podněty a aktivní přístup. A nemusí jít vždy jen o učení. Pomáhají i takové zdánlivé malič- kosti, jako je vyhýbání se rutině v rámci drobných každodenních aktivit. Například na nákup se můžete vydat jinou trasou, při vaření vyzkoušet nový recept,“ upozorňuje Dr. Vladimír Tuka.
Spící IQ
Takže si to shrňme. Nečinnost a samota jsou pro náš mozek devastující. Co mu naopak prospívá? „Sport aktivuje mozkové buňky, podporuje paměť, kognitivní funkce a také schopnost učit se,“ připomíná Vladimír Tuka, jediný Master Certified Coach v Čechách a na Slovensku. „Mozek rovněž potřebuje čas na oddych, kdy necháme mysl jen tak bezcílně bloumat, a dostatek spánku. Ten je pro jeho správnou činnost zásadní. Významný vliv má například i na stav paměti, schopnost kreativity či regulaci emocí,“ vysvětluje uznávaný odborník.
„A ještě jednu důležitou věc bych rád zmínil. Nebojte se být tvořiví a spontánní. Hra je jednou z klíčových aktivit podporujících učení a kreativitu. Navíc v našem mozku stimuluje centrum odměňování a je spojena s uvolňováním dopaminu, tudíž nám zvedá náladu a posiluje i imunitní systém. A to v dnešní složité době potřebujeme opravdu všichni.“