Síla pozitivního myšlení
Dnes už snad není nikdo, kdo by nevěděl, jakou sílu má pozitivní myšlení. Pozitivní přístupy, tedy zaměření se na řešení problému než na problém samotný. A realita? Snadno se to řekne, ne tak snadno provádí. Je přirozené, že se nám tu a tam něco nepovede. A hned je tady tendence se kritizovat a propadat beznaději. Hledáme příčiny, bez kterých se přeci nemůžeme zlepšovat! Z frustrace a zklamání rostou strachy, zda jsme vůbec na svém místě, zda zvládneme, co se na nás valí.
Mozek nás chrání
Není to naše chyba! To jen náš mozek je nastaven tak, aby nás udržoval v bezpečí. K tomu je vybaven pětinásobně větším počtem obvodů pro hrozby a nebezpečí než pro odměnu. Není se pak čemu divit, že tolik času trávíme v detailním zkoumání neúspěchů, ale i drobných nedorozumění. I když se rozhodneme, že se musíme dívat pozitivně, narážíme na další překážku. Jestliže z pozitivního nastavení okamžitě, bez sebemenšího úsilí, spadneme do negativních pocitů, přejít naopak z negativního do pozitivního je namáhavé, vyžaduje to úsilí, energii (více vystoupení Alison Ledgerwood, PhD na TEDxUCDavis).
Mimochodem tento mechanizmus stojí nemalou měrou i za potížemi s realizací často vynášené a užitečné myšlenky „naučit se říkat NE věcem, které mají nižší prioritu nebo nejsou o nás“. Stejně tak stojí i za některými dalšími návrhy a doporučeními, co nedělat. Obdobně v mnoha případech hledání příčin chyby (zejména pokud jde o jednání lidí), vede k tomu, že se utápíme v negaci a těžko hledáme cestu k řešení. Když už řešení najdeme, často nám chybí energie a vůle ho realizovat.
Ne vždy jsme schopni a umíme tento odpor našeho mozku překonávat sami. Profesionální, náležitě vyškolený kouč se v tomto případě stává cenným pomocníkem. Kdo je kouč? Zjistěte více.