Pokud máme to štěstí, že objevíme svou vášeň, a najdeme dost odvahy ji následovat, nemůžeme mít jiný než šťastný život. Někdy zachytíme pouze její záblesk a zase nám zmizí. Přesto je stále v nás a trpělivě čeká, až budeme připraveni ji naslouchat a dáme jí prostor, aby mohla naplno propuknout.
Moje cesta k diplomacii je názorným příkladem toho, jak málo někdy stačí k zásadní změně běhu našich životů. Kdysi mi otec vyprávěl, jak by se mu líbilo být diplomatem a poznávat svět. Právě tento okamžik se někde v mé hlavě uložil a vytvořil zárodek mého budoucího profesního směřování.
V průběhu střední školy jsem složil zkoušky na Ministerstvo zahraničí a pak, jako jeho budoucí zaměstnanec, nastoupil na studium mezinárodního práva na Kyjevské státní univerzitě.
V posledním ročníku školy jsme měli okrajový předmět – psychologii. Připomněla mi mé chlapecké sny o pomoci druhým a vzbudila mou životní vášeň pomáhat lidem poznávat se a směřovat je k životu, jaký si přejí mít.