Přijďte se poradit, jak se můžete naučit koučovat nebo se nechat koučovat na Večery s Master Coachem.

Sociální potřeby a emoce – jak s nimi efektivně pracovat?

Pociťovat hrozbu, nebo odměnu, včetně jejich velmi jemných nuancí, může mít obrovský dopad na to, jak a co si myslíme. Automatické reakce na hrozbu či odměnu jsou obecně považovány za emoce. Naše schopnost je regulovat místo toho, abychom jim byli vydáni napospas, je pro naši efektivitu klíčová. Jak říká James Gross ve své Příručce Emoční regulace: „Jsme jak ovládáni – tak vládci – našich emocí.”

Prastarý organizační princip mozku je o zařazování okolního světa do věcí, které vám buď ublíží, nebo vám pomohou zůstat naživu.

Když mozek objeví situaci, která by mohla ohrozit náš život, jedná se o primární hrozbu. Patří mezi ně skutečné hrozby, jako je uvidět v lese medvěda, mít hlad nebo žízeň, pociťovat zimu nebo dokonce pohled na rozzlobené obličeje na fotce.

Přiblížit se, nebo se vyhnout?

Mozek zná dva funkční stavy: „přibližování“ a „vyhýbání“. Když pociťujeme emoci „přiblížení“, vidíme více možností, voleb, příležitostí, můžeme přijímat nebo vstřebávat více informací. Jinými slovy je pro nás snazší vytvářet nové zápisy. Mezi příklady emocí „přiblížení” patří zájem, štěstí, radost, zvídavost a vzrušení. Koučování je svou podstatou „přiblížení“.

Opak platí pro emoce spojené s „vyhýbáním”. Vnímáme méně možností (nebo žádné), příležitostí a méně voleb. Naše schopnost přijímat nové informace je omezenější. Jinými slovy je pro nás mnohem těžší vytvářet nové zápisy. Příklady emocí „vyhýbání” zahrnují strach, hněv, frustraci, zmatek a bolest.

Překvapujícím zjištěním je fakt, že mozek reaguje na sociální hrozby a odměny stejně intenzivně jako na fyzickou hrozbu a odměnu.

Model SCARF®

Model SCARF® (Rock, 2008) je shrnutím důležitých objevů z neurovědy o způsobu, jakým zvládáme sociální interakce. Model vychází z hlavních myšlenek:

  1. Mozek zpracovává mnoho sociálních hrozeb a odměn se stejnou či větší intenzitou, jako je tomu u fyzických hrozeb a odměn.¹1

  2. Schopnost provádět rozhodnutí, řešit problémy a spolupracovat s druhými lidmi reakce hrozby obecně snižuje, zatímco reakce odměny tuto schopnost zvyšuje.²2

Reakce hrozby je intenzivnější a běžnější a často musí být v sociálních interakcích pečlivě oslabována.

Cílem modelu SCARF® je nabídnout snadný způsob, jak si zapamatovat a jednat na základě sociálních potřeb, které mohou spouštět reakce „přibližování“ nebo „vyhýbání“. Toto je důležité zejména na pracovišti, protože mozek jedná s pracovním prostředím v první řadě jako se sociálním systémem.

Model SCARF® se skládá z pěti oblastí (potřeb): Status, Jistota, Autonomie, Vztahovost a Férovost. Bylo dokázáno, že těchto pět oblastí aktivuje stejné obvody primárních odměn, jako je tomu u fyzických odměn (např. peníze), a také stejné obvody primárních hrozeb, jaké jsou aktivovány u fyzických hrozeb (např. bolest).³3

1  Lieberman and Eisenberger (2008). The pains and pleasures of social life: a social cognitive neuroscience approach, NeuroLeadership Journal Issue One
2 Elliot, A (2009). Handbook of Approach and Avoidance Motivation Psychology Press
3 Rock, D (2008). SCARF: a brain-based model for collaborating with and influencing others, NeuroLeadership Journal Issue One.