Přijďte se poradit, jak se můžete naučit koučovat nebo se nechat koučovat na Večery s Master Coachem.

Šťastné a veselé, nebo vystresované a uspěchané?

Jak u vás doma probíhají přípravy na vánoční svátky? V jakém duchu se nese doba adventu? Jistě se realita předvánočního času výrazně liší od představ, které jste ještě před několika týdny měli. Způsob prožití Vánoc i předvánočního času je často vzdálený tomu, co se o nich říká. Místo pohody, míru, klidu, radosti a porozumění prožíváte každý den stres, shon, napětí a to vše vede ke konfliktům.

Čas adventní = příliš mnoho práce

Některé příčiny nepříjemné předvánoční nálady mohu být zcela objektivní. Obrovská kumulace práce a aktivit, kterým se během roku běžně nevěnujete, málo spánku, přemýšlení o celé řadě důležitých věcí najednou. K tom se připočítávají i naše ambice, špatný odhad a zhodnocení vlastních sil, ale i idealizovaný průběh adventních příprav.

Naše plány, mnohdy detailně propracované, rychle narážejí na jednu překážku za druhou. Naše představy, že letošní Vánoce prožijeme jinak a lépe než vloni, se hroutí. Už si nejsme schopni vystačit sami a potřebujeme zapojit druhé. Nezřídka chápeme jejich účast jako naprostou samozřejmost, což z jejich strany nebývá přijímáno s pochopením. Protože máme přesný, detailní plán, jak vše udělat včas, moc nediskutujeme. Spíše máme tendenci velet jako generál svým vojskům. Když do toho vložíme naše přesné představy o tom, co a jak má být vykonáno, oheň je na střeše. Místo klidu, míru a porozumění zuří konflikt, houstne napětí, kopou se zákopy, staví se barikády. Místo lásky nenávist, místo radosti zlost.

Počítejte s nečekaným

Přesto tento stav není nezbytný. Nejde o přirozenou zákonitost a nutný „kolorit“ Vánoc. Důležité je se, ještě v době příprav, nenechat unášet svými pozitivními emocemi a přáními. Je třeba si na chvilku sednout a dobře si rozmyslet, co a jak je třeba udělat. Výsledný plán je vhodné nastavit tak, že bude obsahovat určité rezervy pro případ neočekávaných událostí. Opatrnější můžeme být i v hodnocení našich sil a možností. Pokusme se zbavit tendencí k přílišnému přeceňování. Když budeme přemýšlet nad zapojením druhých, je užitečné si uvědomit, že jsme každý zcela jiný a jinak vnímáme realitu jako takovou. Uvědomit si, že největší unikátností naší pravdy je to, že je naše, ale není nikoho jiného. Že druzí mají svou pravdu, která je stejně validní, platná a hodnotná jako ta naše. A že druzí cokoliv, co dělají, činí ze svých důvodů, podle svých představ a ty se mohou lišit (a obvykle se liší) od těch našich. Pak místo příkazů a diktátu budeme hledat shodu, porozumění a soulad. Napětí poleví, zamračenost ustoupí úsměvu, zlost se rozpustí v radosti a potěšení.

Vánoce jsou obdobím klidu, míru, pohody a radosti. Samy ale nepřijdou. Je třeba, aby se o ně postarali všichni.