Ve shonu všedních (a často bohužel i svátečních) dní snadno zapomínáme na jednu zásadní věc, a to že čas je neutrální. Nezná roční ani lidmi specifikovaná období, jen si plyne. A co z toho vyplývá pro nás? Především to, že předvánoční období se automaticky nerovná závodu s časem ani vlastními silami. Jedny z nejhektičtějších dní celého roku jsme si z něj udělali sami, byť pod vlivem nejbližšího okolí i celé společnosti. Naštěstí v tomhle případě platí, že co jsme sami odstartovali, můžeme sami také zastavit, a to třeba hned.
Vánoce se vším všudy
První možností, která nám může přípravy i samotné vánoční dny zpříjemnit, je přijetí. Pokud spolu s radostí, kterou svátky přinášejí, vědomě vezmete za svou i námahu, která souvisí se zajištěním všeho potřebného, zbavíte se části tlaku. Vlastní rozhodnutí totiž přijímáme mnohem snáz než ta, která nám někdo vnucuje. Pokud tedy hezké Vánoce pro svou rodinu chystáte proto, že opravdu chcete, a ne proto, že se to zkrátka musí, negativní emoční náboj se sníží i ve složitějších situacích, které nastávají i v souvislosti s takzvanými svátky klidu. „Vědomé rozhodnutí vám navíc dává možnost kontroly nad danou situací. V tomhle případě to znamená, že je jen na vás, jak si přípravy naplánujete, kdy s nimi začnete a jak náročné budou. Minulé roky lze v tomto případě brát spíš jako užitečnou zkušenost než jako závazek. Možná se u vás v rodině dříve peklo 20 druhů cukroví, ale pokud to nestíháte, vyberte jen ty nejoblíbenější. Zamyslete se a změňte dosavadní praxi tak, aby pro vás byla co nejpřijatelnější a nejpříjemnější. Určitě existují i mnohem hezčí adventní tradice než mytí oken a vyklízení letité špíny, které zárukou rodinné pohody nebývá,“ říká kouč Vladimír Tuka. V této souvislosti je navíc důležité být realisty, pokud jde o plánování času. Lidé obvykle mívají tendenci být spíše optimističtí a až kdy se do práce pustí, zjistí, že trvá o dost déle, což je dalším zbytečným zdrojem tlaku. Zkuste se mu tedy reálným zhodnocením svých sil a možností vyhnout.
Radujte se doma
Zmínili jsme přijetí radostí i povinností, ale v praxi se většina příprav rovná povinnostem, přičemž radost si chceme užít až po jejich splnění – tedy u rozzářeného stromku. Jenže upínat se k jedinému okamžiku je veliká škoda. Zaprvé pak přijdete o spoustu jiných pozoruhodných situací, které na cestě za „cílem“ jednoduše přehlížíte, a za druhé si s onou vysněnou cílovou metou spojíte leckdy až nereálná očekávání. Předvánoční období a vlastně i celý život bude mnohem příjemnější, když si dopřejete drobné radosti a odměny. Jen tak, nebo třeba za splnění dílčích cílů. Užijte si dobrý pocit z toho, že se vám podařilo hezky nazdobit cukroví, vydejte se s přáteli do města – ne za dárky, ale za netradiční atmosférou, nebo si v obchodě kromě dárků pro ostatní si kupte i něco malého, co vám zvedne náladu.
I u moře či na horách
Druhá možnost, jak se s Vánoci vypořádat, se zdá být jednoduchá. Stačí je totiž odmítnou. Jenže pro řadu z nás se to snadno řekne, ale mnohem hůře udělá. Předně je třeba upřesnit, že nic nemusí být jen černé, nebo bílé. Odmítnutím Vánoc máme tedy na mysli jejich v našich podmínkách zažitý průběh (přípravy, cukroví, dárky, večer u stromečku, rodinné návštěvy – však víte). Připravit se však nemusíte o samou podstatu Vánoc. Například odjet na svátky na dovolenou neznamená opustit nebo dokonce zavrhnout rodinu. „Neplatí, že když nepodřídíte své zájmy zájmům druhých, že je popíráte. Vše je jen o komunikaci, ohleduplnosti a vzájemné toleranci. Příjemné setkání i předání dárků můžete absolvovat před odjezdem nebo po návratu, a často proběhne v mnohem vřelejším duchu než pečlivě naplánované setkání na Štědrý večer,“ podotýká Vladimír Tuka. Tento průběh si však žádá čas, takže je možné, že se vám ho podaří realizovat až příští rok. Pokud už se celá rodina těší na společné setkání a vy na poslední chvíli změníte plány a odjedete, můžete svým blízkým připravit nemilé překvapení. Chcete-li svátky prožít výrazně jinak než v minulých letech, je lepší na to ostatní upozornit s dostatečným předstihem. Pak se podle toho mohou zařídit a přizpůsobit nové situaci své plány i očekávání.
Všeho s mírou
Mluvíme-li o očekávání, pak se kromě samotného průběhu slavnostních dní pojí hlavně s dárky, zvlášť u dětí. „S očekáváním se to má zjednodušeně řečeno tak, že v nás už samotná lákavá představa o budoucnosti vyvolává příjemné pocity související například s produkcí hormonu dopaminu. Když si budoucnost barvitě představujeme, už ji svým způsobem prožíváme, a tak vzniká očekávání,“ vysvětluje Vladimír Tuka. Pak ovšem nastane čas, kdy se má očekávání stát skutečností. Zajímavé je, že pokud dojde naplnění, nestane se nic zásadního. Žádná výrazná euforie se zpravidla nedostaví, zkrátka to vezmeme téměř jako fakt. Další vzlet a intenzivní pocity štěstí vyvolá až překonání našeho očekávání. Pokud se ovšem očekávání nenaplní, dochází k velkému propadu hodnoty dopaminu a k pocitům zklamání. Z toho vyplývá, že bychom měli být při tvorbě očekávání velmi opatrní a u dětí to platí obzvlášť.
My vám za celou společnost NeuroLeadership přejeme, abyste si advent i nadcházející svátky užili nad očekávání…