Když se „chci“ mění v „musím“ a dochází nám trpělivost
V momentě rozhodnutí nám připadá, že se pouštíme do něčeho zásadního. Máme chuť a odhodlání vydržet. Následně, když zažíváme první potíže, když pomine „poblouznění“, připadá nám, že se naše přání změnilo v pouhou další povinnost.
Na počátku plnění svých předsevzetí býváme velmi optimističtí a už už se vidíme na konci cesty. Sice se v cíli vidíme, ale ještě tam nejsme a postupně nabýváme dojmu, že se cíl vzdaluje. Jako bychom pod vlivem netrpělivosti spotřebovali cennou počáteční dávku nadšení a postupně nám ji ubývá, až jí je naprostý nedostatek.
Nepřežeňte start a nepropadejte panice
Na začátku plnění svých předsevzetí si naordinujeme přísný režim, jasné podmínky, co a jak budeme dělat. Pak se stane, že selžeme. Únava, stres, emoce totiž oslabují sílu naší vůle, a tak porušíme nastavené. Máme z toho nepříjemné pocity, výčitky, zklamání. Ztrácíme víru v sebe, sebedůvěru. Sebe odsuzujeme, snadno se pak vzdáváme.
Musíme se také vypořádat s předešlými neúspěchy. Nevěříme, že se můžeme naučit něco nového, vždyť jsme už tolikrát v minulosti selhali. Přeceňujeme sílu naší vůle a necháváme si „zakázané“ na dosah. Nebo se také podceňujeme. Obecně lze říci, že si málo věříme a jsme více zaměřeni na naše selhání, zklamání a na to, co nám nejde, než na to, co umíme.
První úspěch = první selhání?
První úspěchy, které se dostaví krátce po začátku plnění předsevzetí, nás nabijí optimismem a sebedůvěrou. Máme sklony si povolit „zakázané“, uvolnit disciplínu. Říkáme si, že to zvládneme, ale lehce můžeme spadnout k původnímu chování.
Proč vlastně není snadné dodržet předsevzetí?
Každé předsevzetí pro nás představuje změnu. Mozek se jí začne přirozeně bránit. Chybí nám vytrvalost, protože výsledky se dostavují relativně pomalu, například u cvičení, hubnutí, nebo jsou zpočátku nestálé (kouření). Skutečné výsledky našeho snažení jako důkaz, že jsme na správné cestě, je možné pozorovat až za čas. Proto bychom měli být sami k sobě trpěliví a vlídní. Jedno případně selhání ještě neznamená celkový neúspěch.
Abychom však předcházeli případným nezdarům, je nutné nepodcenit komplexnost a podmínky plnění některých předsevzetí. Proto je velmi důležité si vše dobře rozmyslet. Ač se to může zdát zbytečné, nezapomínejte si plnění svého předsevzetí pečlivě naplánovat. Stanovte si jednotlivé kroky, zjednodušíte si tak začátek celé změny.
Překážky v plnění předsevzetí však musíme překonávat i sami v sobě. Proti nám je pevnost naší vlastní vůle. Ta stojí hodně energie, velmi snadno se vyčerpá a pak se nám jí nedostává.
Jak bojovat s nepřízní, když chceme změnit svůj život?
Buďte při plnění předsevzetí vlídní a trpěliví sami k sobě. Každý den si připomínejte, čeho chcete dosáhnout a proč. Pomoci vám může třeba i nakreslit si svůj cíl. Protože změny s sebou nesou i odříkání, je třeba si celý proces co nejvíce zpříjemnit. Najděte si v ní něco, co vás bude bavit, líbit se vám.
Nezapomínejte ani na pravidelné plnění dílčích úkolů, které vás směřují k dosažení životní změny. Buďte houževnatí a systematičtí.
Myslete i na krizový plán, když se vám do cesty postaví překážka a vy náhodou selžete. Jedno selhání ještě neznamená katastrofu. Stálé porušování však postupně vytvoří nežádoucí návyk. Připravte se i na momenty, kdy obvykle býváte unavení, ve stresu, cloumají s vámi emoce. Přistupujte k novému jako k něčemu, co bude do vašeho života patřit trvale. A rozhodně nečekejte na samospásná řešení.
Najděte odvahu požádat o pomoc
Pustit se můžete do čehokoliv, čemu věříte. Máte odvahu si nejen přiznat potřebu změny, ale i to, že možná bude nutno měnit více, než jste si původně mysleli. Může se stát, že dojdete k závěru, že změna je tak rozsáhlá, že ji sami nemůžete zvládnout. To není důvod k odložení či zavržení změny, ale ani k přeceňování sil a pevnosti vůle. Možná je to příležitost využít část odvahy k tomu pozvat si někoho na pomoc. Pravděpodobně nejen přítele, ale i profesionála. V případě novoročních předsevzetí může být kouč tou nejvhodnější volbou na výzvy spojené s jeho plněním. Kdo je kouč? Zjistit více.