Zajímavé poznatky a zjištění vědců k tomuto tématu zpracovala Mary Slaughter během svého působení v NeuroLeadership Institute v New Yorku.
Zná to každý, kdo si aspoň občas vyhradil na učení poslední noc před testem. Během ní se většině z nás podařilo do hlavy dostat potřebný rozsah učiva, které jsme pak rychle vyplnili do testu nebo vychrlili na zkoušejícího. Když se tento přístup osvědčil ve škole, není zdánlivě žádný důvod, proč si z něj neudělat i užitečný pracovní návyk. Podklady si tak můžete projít hodinu před důležitou schůzku, prezentaci připravíte přes noc. Problém však je, že mozek takto získané informace dostatečně nevstřebá. Schválně, kolik jste si toho na škole z učiva pamatovali týden po testu? Znalosti v profesním životě si obvykle potřebujeme uchovat déle, a tak je třeba jít na učení jinak.
Nechte mozek pracovat za vás
Stačí plánovat a nechat mozku na učení více času. Mnohem lépe pak využije svou kapacitu a do dlouhodobé paměti si uloží více informací. V souvislosti s tím je důležitý tzv. Spacing Effect, o němž se v češtině občas mluví jako o mezerovém opakování nebo odstup efektu. V roce 1885 jej pozoroval německý psycholog a filozof Hermann Ebbinghaus, který zjistil, že učení je efektivnější, když se rozloží do několika po sobě jdoucích časových relací.
Na tento efekt se zaměřila i psycholožka Lila Davachi, která působí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a věnuje se mimo jiné kognitivní neurovědě. Podílela se na experimentu, který ukázal, že nám Spacing Effect přináší pozoruhodný bonus v podobě „učení zdarma“. Jak vysvětlila, vědci v rámci experimentu sledovali aktivitu mozku účastníků, kteří se učili. Poté je požádali, aby si odpočinuli, v měření však nepřestali. Právě fáze, kdy nechávali lidé své myšlenky zdánlivě bezcílně plynout, se přitom ukázala být zásadní. Mozek si během ní totiž stále opakoval nově získané informace, ačkoliv se lidé věnovali něčemu jinému. Efektivitu tohoto způsobu učení potvrdily i výsledky testů, které byly součástí experimentu.
Z teorie do praxe
Tyto postřehy lze přitom snadno přenést do běžného pracovního dne. Představte si čtyřhodinovou poradu, která vyžaduje vaši neustálou pozornost. Sami brzy poznáte že kvalita zpracování na schůzce získaných informací začne po čase klesat. Efektivnější tak je pracovat výrazně kratší dobu, maximálně hodinu, během níž jste schopní udržet vysoké nasazení. Zkuste si tedy důležité aktivity (schůzky, ale i přípravu na ně) rozložit do několika půl až hodinových sekvencí a mezi nimi si dopřejte pauzu. Brzy uvidíte, že se kvalita zpracování nových informací zvýší.
Kvalita rozhoduje
Dalším důležitým aspektem, který ve svém článku zmiňuje Mary Slaughter, je způsob využití nově získaných informací. V náročných pracovních situacích si totiž pravděpodobně vybavíte především ty znalosti a argumenty, které máte hluboce zakořeněné. Mozku je vlastní způsob kvalitního ukládání nových podnětů, je však potřeba mu dát čas na jejich zpracování. I z tohoto důvodu je Spacing Effect velmi přínosný.
Spacing Effect v praxi
Možná si říkáte, že ve vašem nabitém diáři není pro Spacing Effect v praxi ani skulinka. Proto pro vás máme pár užitečných tipů, jak si čas na lepší využití kapacity mozku najít. Předně je třeba si uvědomit, že lidský mozek může na plný výkon pracovat pouze několik hodin denně. Dr. Josh Davis, vedoucí profesor NeuroLeadership Institutu sídlícího v New Yorku, ve své knize Two Awesome Hours hovoří dokonce o pouhých dvou hodinách denně.
Tuto dobu je ideální věnovat strategickým rozhodnutím a nejdůležitějším úkolům. Patří k nim jak stanovení priorit, tak tvorba koncepcí a řešení komplexních problémů. Pokud si svůj denní režim upravíte tak, abyste v těchto hodinách měli klid a omezili rušivé prvky, výrazně zlepšíte svou efektivitu i organizaci celého dne. V průběhu dne se také vyplatí všímat si okamžiků, kdy jste rozptýleni, tedy například když dokončíte úkol nebo když vám odpadne schůzka. „Zkuste se v takových chvílích zastavit a promyslet si, do čeho se dále pustíte a přehodnotit priority s cílem dosáhnout vyšší efektivity,“ radí Dr. Vladimír Tuka, tuzemský průkopník Brain-Based Coachingu, který se zabývá využitím poznatků moderní neurovědy nejen v oblasti koučinku, ale také leadershipu.
Velmi užitečné je také co nejvíce podpořit stav tzv. plné mysli neboli mindfullness, ve kterém dokážete lépe vyhodnocovat situace, kontrolovat emoce i zvládat stres. Pro mozek je však vědomá mysl energeticky velmi náročná, a tak většinu dne strávíme v „autopilotním režimu“, kdy jednáme podle automatických impulsů a zažitého chování. Chcete-li svůj mozek probudit z netečnosti, vyzkoušejte radu Dr. Ellen Langer, která říká, že bychom měli v daném okamžiku věnovat pozornost třem věcem či jevům, které jsou v našem okolí jinak než obvykle. Může přitom jít o drobnosti, třeba o nezvyklý pocit, ohrnutý rukáv, přeložený papír či odlišný tón hlasu spolupracovníka.
Vytrénujte svůj mozek v kurzech Brain-Based Coachingu. Zjistěte více informací.